Jdi na obsah Jdi na menu

Sázava

7. 11. 2009

O prázdninách jsme se my  "Nabati" a parta našich kamarádů vydali k řece Sázavě. Kamarádům se podařilo najít kemp, který byl prázdný a pro nás a naše psy úplně ideální. ( Prázdný byl ten kemp, již před naším příjezdem )

Podnikali jsme výlety po okolí a jednou jsme se rozhodli vydat na výlet "Posázavským pacifikem". Jen jsme nevěděli, jak do vlaku dostaneme Nabata se Zarou, protože vlakem ještě nejeli. No, vše je jednou poprvé . Měli jsme pro jistotu vymyšlený plán "B".

Ráno jsme se nasnídali a vyrazili na zastávku. Jako naschvál se rozhodlo jet vlakem spousta dalších lidí. (předtím nejezdil skoro nikdo). Když přijížděl vlak, Nabat zbystřil a pokusil se tu řvoucí železnou obludu napadnout. Jaké bylo jeho překvapení, když jsme po něm chtěli, aby do vlaku nastoupil. Mysleli jsme, že s ním bude větší problém než se Zarou, ale překvapil nás. Zabrumlal, skočil a byl ve vlaku, Zarunce to trvalo trochu dýl. Když se nám je podařilo ve vlaku uklidnit a najít jim klidný kout, přišel průvodčí a chtěl zaplatit jízdné. Naštěstí byl rozumný a ke psům se ani nepřiblížil. Na dalších zastávkách pak posílal lidi do dalších vagónů, aby měli psi klid. Tímto mu děkujeme za klidný průběh cesty .

Ve Šternberku jsme vystoupili a šli se podívat na hrad, Petr se psy tam s námi počkal, než jsme šli na prohlídku a pak se šli projít k řece. Po návštěvě hradu a procházce po okolí se všichni vydali vlakem zpět. My s Petrem a se psy jsme šli pěšky. Dorazili jsme chvíli po ostatních a zbývalo nám přejít starý, nepoužívaný a hodně chatrný most z "pororoštů". Který dělal, ale větší problém mě, než psům .

Takže další věc zvládli naši psy bez problémů a my se těšíme, co přijde příště.